neděle 18. ledna 2015

LEIF DAVIDSEN - NÁHODNÁ SMRT PATRIARCHY - RECENZE

     Leif Davidsen je dánský spisovatel a novinář. Po studiu žurnalistiky krátce působil ve Španělsku, ale postupem se času se specializoval především na Rusko. V letech 1984 až 1988 působil v SSSR jako zahraniční korespondent pro Dánský rozhlas. Poté cestoval po nejrůznějších zemích světa, aby se po návratu do rodného Dánska a stal se šéfredaktorem zahraničního rozhlasového zpravodajství zaměřeného na oblast Ruska a východní a střední Evropy.
     Své zkušenosti do dnešního dne zúročil v jedenácti špionážních thrillerech, dvou povídkových sbírkách a jednom cestopisu.
     Kniha Náhodná smrt patriarchy v sobě spojuje motivy krimi, špionáže, thrilleru i klasické detektivky. A od první věty autor nezapře své novinářské kořeny – přesné popisy prostředí i zajímavá sonda do života jak ruské, tak dánské společnosti jsou velmi výrazným rysem celého vyprávění.
     Příběh vypráví v první osobě Adam Lassen. Adam v Dánsku patří mezi celebrity. Je meteorolog, který se ale z pořadu o počasí vypracoval až k jakési vlastní reality show o globálním oteplování. Tu natáčí v Grónsku a z prvních stránek knihy je jasné, že v danou chvíli ho zajímá jediné – udržet se na vlně úspěchu, který mu přináší popularitu, zájem krásných žen a poměrně slušný životní standard.
     Všechno se ale změní ve chvíli, kdy se Adam, který je poloviční Rus, dozvídá, že v Moskvě zabili jeho bratra-dvojče, Gabriela... Adam se vrací do Dánska a spolu s matkou, která kdysi kvůli Adamovu otci z Ruska odešla, aby se už nikdy nevrátila, odlétají do Moskvy. Podle prvních zpráv Gabriel přišel o život při náhodném přepadení... Adam ale velmi rychle začíná mít podezření, že všechno bylo úplně jinak. Dostává se do role amatérského detektiva a při pátrání po příčinách smrti svého bratra se dozvídá i celý příběh svých rodičů...
     Po pomalejším rozjezdu kniha nabírá velmi příjemný spád a rytmus, z kterých už až do konce nevypadne. Napínavý příběh navíc ozvláštňuje i autorova hluboká znalost ruské reality a jeho schopnost věci krátce a výstižně popsat a pojmenovat... a to i tehdy, když jde o popisy a pojmenování, která nejsou nijak lichotivá.
     V Čechách zatím Leif Davidsen stojí maličko ve stínu Jo Nesbøa, Monse Kalentoffta nebo Åsy Larssonové, když ale knihu Náhodná smrt patriarchy uvidíte v knihkupectví, neváhejte... rozhodně stojí za přečtení.




Hodnocení: ★★★★


Knihu vydalo nakladatelství Kniha Zlín.



Recenzní výtisk poskytlo: www.knihcentrum.cz

HÅKAN ÖSTLUNDH - TEROR - RECENZE


     Håkan Östlundh je dalším z dlouhé řady severských autorů, které lze najít v českých knihkupectvích. Östlundh je původem ze Švédska, vystudoval politologii, ale vždycky toužil stát se spisovatelem. To se mu podařilo v míře vrchovaté a jeho série kriminálních románů s ústřední postavou inspektora Bromana patří mezi nejúspěšnější nejen ve Švédsku, ale v mnoha dalších zemích.
     Děj knihy Teror, třetí knihy zmiňované série, se odehrává na ostrově Gotland. Pro ty, kdo sledují severskou krimi pozorněji, může být zajímavý už sám tento fakt – nabízí totiž srovnání s autorkou Mari Jungstedtovou, jejíž detektivky se odehrávají tamtéž. Přesto je to vždy trochu jiný Gotland. V podání Mari Jungstedtové je to – i přes často bizarní zločiny, které se v knihách odehrávají – příjemné letovisko s vesměs příjemnými a otevřenými lidmi, kteří turisty, švédské i cizince, na svém teritoriu vítají. Östlundhův Gotland je temnější, uzavřenější, nejeden starousedlík by naopak vítal, kdyby „jeho“ ostrov zůstal jakousi oázou nedotčenou děním na pevnině nebo snad dokonce v jiných zemích a částech světa.
     Příběh začíná nálezem mrtvol mladého páru. Oba mrtví mají sice švédské občanství, ale původem jsou z Egypta. Navíc je brzo zřejmé, že na místě se nacházel někdo další a zůstal tu po něm egyptský pas... měl dotyčný jen smůlu, že byl ve špatnou chvíli na špatném místě nebo jde o pachatele, který na útěku udělal chybu?
     Pro mnohé je od začátku jasné, že se jedná o rasisticky motivovanou vraždu. A gotlandské společenství se začíná dělit, vycházejí najevo názory a postoje, které by si ještě před několika málo dny jen stěží někdo připustil... Téma terorismu na malém Gotlandu, téma toho, koho přijmout a kdo je pro mnohé nepřijatelný... Situace se ale nakonec vyvíjí překvapivě i pro ty, nebo právě pro ty, kdo měli od začátku ty nejvyhrocenější názory a nejjednoznačnější postoje...
     Souběžně s detektivním příběhem se odvíjí i osobní příběh inspektora Bromana, který řeší velkou rodinnou krizi. I on musí přehodnocovat své postoje, názory a přístup k lidem... v jeho případě k těm nejbližším z nejbližších.
     Překvapivé rozuzlení nutně vede čtenáře k zamyšlení nad tím, jak je snadné – a obzvlášť v dnešním světě – dostat nálepku a jak těžké je, zbavit se jí. Jak snadné je, aby se z běžného občana stal podezřelý z těch nejtěžších zločinů. Jak naopak skutečné zlo může jen dlouho bublat pod povrchem, aniž by bylo včas rozpoznáno.
     Knihu vydalo nakladatelství Baronet v roce 2014 a zakoupit je ji možné na Knihcentru, kterému tímto děkuji za recenzní výtisk.


Hodnocení: ★★★★

                               Zdroj fotografie: knihcentrum.cz

Recenzní výtisk poskytlo:


neděle 11. ledna 2015

SPRAVEDLIVÁ MEZI NÁRODY

Když se vysloví jméno Miep Giesová, málokomu něco řekne. Když se vysloví jméno Anna Franková, snad každý ví, o koho se jedná. Nebýt ale Miep Giesové, možná bychom neznali ani jméno Anny Frankové...
Miep Giesová byla Holanďanka, která během II. světové války pomáhala ukrývat Annu Frankovou a její rodinu. Po objevení úkrytu rodiny Frankových, Miep Giesová objevila Annin deník a skrývala je u sebe až do konce války. Po jejím konci deník předala Anninu otci a ten v roce 1947 docílil jejich vydání.
Miep Giesová byla udělena řada významných ocenění a vyznamenání. V roce 1997 byla nizozemskou královnou pasována na rytíře. Především ale v roce 1994 byla izraelským památníke Jaš Vadem prohlášena za Spravedlivou mezi národy – termín, který označuje lidi nežidovského původu, kteří přispěli k záchraně Židů před holocaustem. O čase, který s Annou Frankovou a její rodinou strávila, napsala knihu „Můj život s Annou Frankovou“.
Miep Giesová se narodila 15. února 1909 a zemřela 11. ledna 2010.

Zdroj fotografie: Miep Giesová, annefrankguide.net


středa 31. prosince 2014

neděle 28. prosince 2014

POPRVÉ


Všechno je jednou poprvé. Dnes jsem prvně zavřela a smazala „diskuzi“. Diskuzi pod recenzí knihy „Jiřina – nuceně nasazená“. Omlouvám se těm, kdo se snažili diskutovat k věci, ale debatu, která se změnila v překřikování jak na trhu a s tématem už mnoho společného neměla, na svém blogu prostě nechci. Recenzi si můžete i nadále přečíst, kdo si chce povídat o knížkách, o filmech, o kritice atd. určitě možnost najde – tady i na mnohých jiných stránkách. Ale tak, jak tomu bylo na mém blogu až doposud... Diskuzi neotevírám ani pod tímto příspěvkem, nerada bych poskytovala dále prostor k témuž...